Historie a vznik železáren v Mariánském Údolí III.
Dnes nakousneme další, již 3. díl našeho železárenského seriálu, který nás dnes zavede tak trochu i do bádání v archivních knihách. Ale nebudu více prozrazovat. Přeji pěkné letní počtení.
Dnes nakousneme další, již 3. díl našeho železárenského seriálu, který nás dnes zavede tak trochu i do bádání v archivních knihách. Ale nebudu více prozrazovat. Přeji pěkné letní počtení.
Dr. Chylík otiskl v Hutnických listech v roce 1949 studii nazvanou „Veřejná správa a železářství na Moravě a ve Slezsku do konce 19. st.“. V ní zjišťuje, že už od poloviny 18. st. bylo možné založit železnou nebo skelnou huť jen se svolením zemského úřadu...
Rozhovor s germanistkou a ilustrátorkou Veronikou Opletalovou o broučích krovkách jako karoseriích, vědecké ilustraci, královně kresebných technik – perokresbě, hmyzu na poštovních známkách a broucích v hlavě.
V roce 2025 jsme si připomněli významné výročí 200 let od založení obchodní společnosti Moravia. Letos bychom mohli navázat na starší historii zpracování železné rudy v Mariánském Údolí spolu se založením místních železáren panem Josefem Zvěřinou. A tak v prvním letošním čísle otevíráme několikadílný seriál o tomto podnikatelském záměru. V příštím roce si také připomeneme výročí slavnostního vysvěcení a zprovoznění první vysoké pece 28. května 1827 v Mariánském Údolí, jemuž bude předcházet seriá
Kdyby někdo tvrdil, že velké sportovní sny se rodí jen na alpských ledovcích, Jonáš Pola (21) by se jen usmál. Jeho příběh začal na zahradě a malém kopci v Hlubočkách, a pokračuje až k ambicím, které míří do Světového poháru i na alpské čtyřtisícovky.
Každá, i ta nejdelší výstava jednou skončí. Zůstane po ní katalog, vzpomínka a pár přírůstků v muzejním depozitáři. Moraviánská výstava byla hlavním počinem Technického muzea v Brně pro rok 2025, takže trvala téměř rok. Odborný katalog ocení její návštěvníci i ti, kdo ji neviděli...
Máte rádi historii a tajemství, která se skrývají v našem kraji? Pak vás jistě zaujme kniha Hrad Hluboký na Olomoucku, která díky nedávným průzkumům více odhaluje dramatický příběh tohoto původně biskupského soukromého sídla. Dobrá zpráva je, že si ji můžete i stáhnout celou v PDF zdarma.
Na tom, kolik sídel vlastně průmyslnická dynastie Machanků v Hlubočkách obývala, nepanuje shoda. Vzhledem k tomu, jakým vývojem stavby prošly poté, co přestaly sloužit exkluzivnímu bydlení, to nepřekvapí. Ani jedna z nich už dnes nepřipomíná nemovitost úspěšných podnikatelů gründerské éry...
Plníme slib z minulého příspěvku a pokračujeme v historii železáren tak, jak byla sepsána ke 100. výročí v roce 1930. Dnes se zaměříme na vznik továrny v Hlubočkách.
V sobotu 14. 6. 2025 odehrál za naše mužstvo své poslední soutěžní utkání Jakub Stloukal. Byl důležitou součástí týmu, který vykopal 1.A třídu, pomohl poustoupit béčku do okresu, ale také pomohl spoustě klukům zlepšit se...
Pokud člověk prochází Olomouckou ulicí po chodníku kolem základní školy, míjí poměrně rozsáhlou plochu školní zahrady. Vnímavého kolemjdoucího může napadnout, zda škola potřebuje tak velkou zahradu. Ta však ne vždy patřila škole...
Po úvodníku k historii železářského průmyslu v minulém čísle nabízíme pokračování. Tato další etapa dějin průmyslu v naší obci je již v kompetenci pana Ignáce Karla Machanka. Ale myslím že by bylo dobré se vrátit o pár let nazpět a připomenout i jeho životní kořeny...
V matrice zemřelých, kterou po válce vedl pro Hlubočky farář Adolf Trubrik, je v zápisu úmrtí manželů Adolfa a Marie Bezaczinských z Hrubé Vody uvedena poměrně zvláštní poznámka. Do rubriky „Příčina smrti“ farář připsal: „Zabití z důvodu loupeže, drancování“...
Na akci Bílý kámen se lze i s kolem pohodlně dopravit vlakem. Je však třeba dávat pozor při nastupování. Chvíle nesoustředění a už nás vlak odvážel z Hluboček na Olomouc.
Pavel Šperka se jako otec dvou malých tenistek rozhodl založil tenisový spolek v Hlubočkách. Kromě toho, že je autorem nápadu, vede Tenis Hlubočky jako předseda a na děti dohlíží i přímo na kurtu v roli trenéra.
Rok 2025 je z hlediska historie významný připomínkou 200 let od založení železářského průmyslu v naší obci. Bylo by jistě namístě si tyto historické milníky připomenout, neboť takovou historii, jakou se mohou chlubit naše místní závody, lze v našem blízkém i vzdáleném okolí jen těžko dohledat.
Vydání časopisu Bärner Ländchen v listopadu r. 2018 přineslo vzpomínku paní Heidi Polzerové z Kozlova na domácí zabijačku. Tuto událost popisuje ve své knize rovněž Rudolf Wanzl z Jívové a je zajímavé obě zprávy porovnat.
Příběh hedvábného šátku se započal odehrávat v zářijových dnech roku 1938. Jak jistě mnozí vědí, v této době se nad mladou Československou republikou stahovaly temné politické mraky ze strany našeho německého souseda v čele s Adolfem Hitlerem.
U silnice vedoucí z Mrskles do dnes již neexistující obce Jestřabí stojí kříž připomínající úkladnou vraždu povozníka Raimunda Kleina. Kříž, vztyčený 5. července 2021 z iniciativy Jaroslava Koše z Velké Bystřice, nahradil původní nedochovaný sloupek se svatým obrázkem.
Zajímalo nás, zda existují fotografie z okolí Hluboček, kam slavný malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, ještě jako student akademie v Praze na zač. 20. stol., jezdíval po mnoho let na letní sezonu ke svému bratrovi Aloisovi. Kašparovy pobyty zde stály u zrodu řady kreseb, grafik a maleb z okolí...
Počátky průmyslu v Hlubočkách a v Mariánském Údolí sahají daleko do minulosti (dvacátá léta 19. stol.) a jsou spojeny se jmény jedněch z prvních podnikatelů v hutnictví, Josefa Zwierziny a později rodinného klanu Rothschildů.
Byl jednou jeden mlýn a v něm ukrytý stříbrný poklad. Tak by to jistě vyprávěla Štěpánka Haničincová (starší jistě pamatují) jako pohádku dětem před spaním. Ale tak to skutečně bylo a není to v žádném případě pohádka.
Příběh Otty Pollaka ze Smilova mi poprvé vyprávěla babička, která jej dobře znala z doby svého mládí v počátcích druhé světové války. Narodil se ve Smilově 12. srpna 1920 do rodiny místního kováře...
Toto luzné označení připomíná spíše prosluněné stráně jižní Moravy, než stinné údolí uprostřed lesů. Našli bychom u nás více takových místních a pomístních jmen, které jsou dokladem pěstování vinné révy i na místech klimaticky k tomu málo vhodných.